Standartne dodavany Vitamin 5000HD ma
8MB NOR pamat
a 256MB SDRAM.
8 MB NOR pamat je urcena pre operacny system -programovany v os21 a 256MB SDRAM je urcena ako operacna pamat . SDRAM sa na rozdiel od NOR pamate po vypnuti boxu vymaze.
NOR pamat, urcena ako datove ulozisko systemu, je starsi typ pamate. Ma vyhodu v tom,ze sa da adresovat kazda jednotliva bunka samostatne . Urcitou nevyhodou je pomala rychlost pri zapise a mazani . Citanie zo zapisanej pamati je ale rychlejsie. Kedze kazda bunka sa da samostatne prepisovat, a aj nahodny pristup k samostanej bunke pri citani je rychlejsi . Jej dalsou nevyhodou je mala hustota. Struktura jednotlivych buniek je na prilozenom obrazku :
nor.png
Prave mala velkost pamate sposobuje nemoznost pouzit sw, ktory potrebuje viac miesta tzn je datovo objemnejsi . Vyhodou je jednoduche pripojenie k procesoru , nepotrebuje narocne radice a aj nahodny pristup k bunke je rychly .
Po mnohych sposoboch hladania riesenia -umiestnenie sw na USB najskor s ext2 formatovanim, neskor FAT32 formatovanim , sa dovozca rozhodol nove verzie Vitaminu vybavit pamatami typu NAND 256MB .
Hlavny rozdiel tohto typu pamate je sposob organizovania jednotlivych buniek. Ako je z prilozeneho obrazku vidno, rozdiel je v radeni buniek za sebou - do tzv serie.
nand.png
Z obrazku je vidno, ze zapis do jednej bunky,alebo citanie priamo z jednej bunky tak jednoduche, ako u pamate NOR, nebude. Data pri NAND treba "balickovat" . Data sa "balickuju" do stranok a jednotlive stranky potom do blokov. Hustota takto organizovanych dat je ale o 46% vyssia ako pri pamati typu NOR. Dalsou vlastnostou NAND je moznost realokacie vadnej stranky. Je vseobecne zname, ze po 100 000 az 1 000 000 prepisoch dochadza k znefunkcneniu buniek. Pri NAND je to riesene tak,ze sa vadna stranka (page) presunie (realokuje) samozrejme len logicky, nie fyzicky , na urcene miesto v pamati a to sa potom uz pri zapise ignoruje - vadna stranka sa viac nepouziva. Vyluci sa tak chyba pri zapise.To je podobne ako pri diskoch .
Vdaka realokacii sa statisticky vyrazne predlzuje zivotnost pamate , a prakticky sa mozu vyrabat aj predavat pamate s vadnymi bunkami . Hovori sa, ze neexistuje pamat NAND, ktora by nemala vadnu aspon jednu stranku.......
Vyhody ale v tomto pripade prevysuju zapory. Preto sa pamate typu NAND pouzivaju napriklad aj v SSD diskoch . Vsetky moderne prijimace su uz tymto typom pamate osadene.
Tento rychlokurz som napisal preto, ze v blizkej buducnosti sa budete v suvislosti s Vitaminom stretavat s pojmami NOR a NAND . Ina verzia sw bude urcena pre stary typ Vitaminu s pamatou 8MB NOR a ina pre novy typ - doplneny o pamat typu NAND 256 MB .
Novy typ Vitaminu teda bude mat
8MB NOR
256MB NAND
a 256MB SDRAM .
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
.Klidně přes SZ je to jenom pro můj vědecký účel a chuť se učit.Děkuji
.Můžu tě požádat o ten návod ať se pohnu dál a hlavně tím zjistím co jsem kde dodrbal a možná budu do příště chytřejší.Použil jsem starší typ značení NAND flash HY27UF082G2A-TPCB,protože ta co jsi napsal tady není k sehnání,ale po rozluštěni toho kódu se to podstatněji neliší tak snad to není ono (to by se musela jedině lišit sada příkazů a to snad ne,ale datasheet od té co jsi napsal taky nemám)