UHD formát ....
Napsal: 29 bře 2015, 12:05
Produkce OLED je stále velmi drahá a hlavně, za léta vývoje se zhotovitelům nepodařilo zbavit potíží na výrobních linkách, vedoucích k nízké efektivitě (z pásů prostě sjíždí příliš mnoho vadných kusů) a tím pádem i k vysoké ceně hotového produktu. Stále se navíc spekuluje o tom, jakou životnost budou OLED displeje skutečně mít, neboť mají problémy s degradací jednotlivých barevných složek (především modré). To všechno přední světové výrobce, ačkoli slibovali, že je OLED „the next big thing“, přinutilo přehodnotit strategii a odbočit na cestu, která není ani zdaleka tak “o hubu”. Z velkých hráčů tak u OLED zůstává pouze LG (které bude možná Sony a Panasonicu své displeje prodávat) a na scénu přichází LCDčka s UltraHD.
Správně si sice říkáte, že se tím pádem budou OLED televizory objevovat i nadále, od toho tu LG jakožto dodavatel bude. Vznikne ale stav srovnatelný s nedávnou situací plazmy. Technologie bude mít nulovou marketingovou podporu výrobců a postupem času se vytratí na úkor lépe prodávané alternativy. Historie nás poučila, že zákazníka v případě televizorů kvalita obrazu zajímá pouze málokdy.
Přitom OLED má obraz dokonce lepší než špičkové modely plazem. Směšně vysoký kontrast, černá černá jak uhel, syté barvy, na rozdíl od LCD žádná degradace obrazu při změně pozorovacího úhlu … OLED slibuje obrázek jako víno, tedy něco, co ani ta nejlepší LCDčka (nebo LED, chcete-li) prostě nemají. Jenže lepší obraz se paradoxně neprodává lépe než větší množství pixelů. Ostatně prodejci mají dlouhodobě problém s marketingem OLED displejů, kdežto s UltraHD slaví úspěchy. Nedávno měsíční prodej 4k televizorů poprvé překonal milionovou hranici. Přitom na UltraHD si dnes nic jiného než FullHD content nepustíte (pokud vynecháme experimentální streamování Netflixu, nedávno spuštěnou testovací smyčku České televize dostupnou pouze v Praze, nebo třeba onen předražený set-top-box od Sony, na kterém je zatím stejně jen pár filmů). Jinými slovy, OLED vylepší kvalitu toho, na co se díváte dnes, UltraHD vám dá možnost pustit si obsah, který se objeví až v horizontu příštích let. A to za předpokladu, že k tomu budou momentálně prodávané televizory uzpůsobené. Je totiž dost možné, že si za rok-dva se současným UltraHD standardem, který se neustále vyvíjí, nebudou rozumět.
LG zůstává jediným hráčem na OLED trhu
Dlouho se spekuluje o tom, jestli má UltraHD v domácích podmínkách vůbec nějaký smysl. Má. Pokud si koupíte televizor s úhlopříčkou nad šedesát palců a budete od něj sedět metr daleko. Nezapomeňte, že ve 4k vám nepromítá ani většina současných multiplexů, ty jsou převážně vybaveny 2k projektory (což je skoro FullHD). Ani ten zatracený IMAX není ve 4k, a najednou se nás prodejci snaží přesvědčit, že má UltraHD smysl na čtyřistakrát menší ploše? Považuji se za „early adoptera“, ale i já mám s tímhle tvrzením docela problémy. Nebylo by prostě lepší, kdybychom si mohli svou Blu-ray kolekci konečně pouštět na zobrazovači, na kterém díky extrémním kontrastům a skvělým barvám i 2D materiál působí tridimenzionálně? Ostatně většina zahraničních expertů na OLED tématiku vám potvrdí, že z hlediska diváckého zážitku se ohromný kvalitativní skok zprostředkovaný OLED technologií postará o intenzivnější prožitek než větší množství pixelů na nudném LCD. Nejen HDčkové, ale dokonce SDčkové vysílání by na takovém displeji vypadalo podstatně lépe. Jak vypadá SD vysílání přepočítané na UltraHD LCD? Asi o něco hůř, co si budeme povídat.
Neberte mě špatně. UltraHD je fajn nápad. Pokud něco ve 4k natočíte nebo v něm naskenujete pětatřicítku, rozhodně bude na UltraHD televizoru daný pořad vypadat skvěle. A teď se skutečně nacházíme v období, kdy začíná ve 4k vznikat nejen filmová, ale i televizní produkce. Díky HEVC bude, jak potvrdilo 4k streamování Netflixu, UltraHD materiál možné poskytnout při stejných datových tocích jako FullHD. Kvalitativní skok tam je. Momentálně ale nejsme ve stádiu, kdy by byly UltraHD standardy ucelené. Distribuční kanály zejí prázdnotou – kloudného vysílání se dočkáme v horizontu pěti až osmi let (ne, testovací smyčky se nepočítají), VoD je u nás teprve v SD plenkách, BDA se na Blu-ray 4k teprve připravuje … z podhoubí pořádnou míchanici neuděláte. 4k je ještě roky daleko a fakt, že si teď můžete koupit UltraHD televizor, na tom nic nezmění.
Prototypy OLED televizí bývají běžně k vidění
Ze současné situace jasně vyplývá, že by se jako logičtější volba v případě nákupu dalšího televizoru jevilo OLED s FullHD, ne LCD se 4k (4k OLED nechávám ze hry, to už je levnější sestavit stroj času a přesunout se o dvacet let do budoucnosti, kdy budou o něco dostupnější;). Samozřejmě za předpokladu, že by se OLED vyrábělo masově a mělo přívětivější cenovku. Což se v okamžiku, kdy se největší hráči na trhu vzdávají jeho vývoje a tím pádem se vytrácí konkurenční prostředí, jeví jako nereálná vize. Cena se hýbat nebude a pokud ano, tak příliš pomalu, aby stačila konkurovat LCD se 4k. Nakonec na tom tratíme my, kteří si potrpíme na kvalitní audiovizuální prezentaci. Místo možnosti koupit si televizor, který bude pro naše domácí kina opravdový upgrade, si budeme moci koupit televizor, který nepřinese nic jiného než marketingově vděčné UltraHD. Protože UltraHD zatím nic jiného není. Bude trvat dlouho, než se něčím jiným stane. A ne, tentokrát neplatí formulka, že pokud to někdo nezačne kupovat, nebude na to existovat obsah. Ke 4k se v profesionální sféře přešlo nativně. Bude však trvat dlouho, než vznikne nativně také ve sféře spotřebitelské. Zatím veškerou nabídku výrobci elektroniky vytvářejí uměle.
Abyste si nakonec nemysleli, že UltraHD nefandíme, pojďme si říct, v čem se skrývá zatím nerozvinutý potenciál UltraHD standardu a proč se těšíme, až na něj bude mít za čtyři-pět let smysl přejít. Navzdory tomu, co se všichni domnívají (a co se tak dobře bude v příštích letech prodávat), UltraHD není jen o rozlišení. Ano, oproti FullHD, tedy 1920×1080, dostanete několikanásobný počet pixelů (pod UltraHD je to 3840×2160, pod 4k, které se používá v profesionální sféře, je to 4096×2160 … něco jako rozdíl mezi FullHD a 2k). Ten pravý poklad se skrývá až v práci s barvami. UltraHD má potenciál zvýšit bitovou hloubku (buď na REC2020, nebo třeba na P3, používané v DCI). Bez jakékoliv technologické hatmatilky, zjednodušeně řečeno to znamená, že by díky většímu množství odstínů jednotlivých barev byly v obrazu jasové a barevné přechody „hladší“. I to, jak shodují lidé v oboru, by mělo pro divácký zážitek větší přínos než navýšené rozlišení. Má to ale háček. Pokud se jeden z těchto barevných standardů někdy do UltraHD implementuje, samozřejmě to bude znamenat prudké navýšení datových toků a hádáte správně: Aktuálně prodávané televizory se s tím nepoperou.
Nové modely UHD televizorů dostanou i nový design
UltraHD do budoucna počítá také s HFR, tedy se zvýšenou snímkovou frekvencí, a to buď na 48fps, nebo na 60fps. To sice není kdovíjak oblíbená fičura, pokud se ale oprostíme od filmové produkce (Hobit v HFR se líbil málokomu), musíme myslet také na produkci dokumentární a samozřejmě sportovní. Obě by z takového skoku mohly silně těžit. Opět by to vedlo k brutálnímu navýšení datových toků a opět by to znamenalo, že současně prodávané modely televizorů takový standard nezpracují. Ale vidina je to krásná. Přidejte si ke 4k ve větším barevném spektru se zvýšenou snímkovou frekvencí ještě 3D a máte před sebou přenos z fotbalového nebo hokejového mistrovství světa s tak pohlcujícím zážitkem, že už nikdy nebudete chtít vytáhnout paty z obýváku. Ale to se, samozřejmě, bavíme o patnáct, možná dvacet let vzdálené budoucnosti. I v HEVC kodeku, který dosahuje totožných výsledků jako MPEG4 při polovičním bandwithu, by se datový tok takového přenosu pohyboval v číslech, která by roztrhala internetové trubky. Chápeme se, že ano.
V posledních měsících se také mluví o HDR. Tahle zkratka je spojována především s fotografií a skrývá se pod ní High Dynamic Range. Ve videu by takové HDRko vedlo k podobným výsledkům jako ve fotografii. Jen si nesmíte představovat takové ty kýčovité obrázky západu slunce.. Na HDR videu pracuje především Dolby, které jeho implementaci do současných speciálních LED televizorů představilo teprve nedávno. Pro HDR reprodukci musí být každé video speciálně kolorováno (a lze ho do HDR kolorovat i dodatečně, pokud se s hlubším jasem nepočítalo při natáčení), což by samozřejmě znamenalo, že by ten samý soubor musel být distribuovaný dvakrát (s HDR a bez něj). „Video HDR“ je ale v extrémně raném stádiu a i když za ním stojí Dolby, které, jak ukázalo na Atmosu, umí nové technologie protlačit překvapivě rychle, první vlaštovky neuvidíme dříve než za tři – čtyři roky. A jeho implementace do spotřebitelských produktů je téměř nereálná. Ale mohla by z něho být niche fičura ne nepodobná současnému 3D.
Samsung - 105palcový model s poměrem stran 21:9
UltraHD prostě slibuje ohromné skoky ve videoprodukci, distribuci i konzumaci a rozlišení je paradoxně jeho nejméně zajímavým aspektem. I proto se stále více kloním k tomu, že současné UltraHD nemá smysl brát v potaz. Tahle technologie začne být zajímavá až časem a brzkým skokem do 4k vod byste si mohli oddálit kvalitní koupel v tom, co nabídne o pár let později. Samozřejmě můžete argumentovat tím, že kdybychom stále čekali na lepší technologii, nikdy se nedočkáme. A měli byste pravdu. Jak ale tvrdím o pár tisíc znaků výše, jde o nativní přechod. V profesionální sféře k němu teprve dochází a ta spotřebitelská se ho snaží uměle dohnat i proto, že prodeje televizorů v posledních letech klesají, 3D jako marketingový magnet zklamalo, OLED není technologicky připravené a UltraHD je tak poslední záchranou. Ale bohužel nedává smysl si ho kupovat a dlouho nebude.
A proto je tak ohromná škoda, že se OLED nepodařilo dostat mezi lidi. Je to totiž technologie, která by i současný FullHD standard povznesla o něco výše tím nejjednodušším způsobem: Kvalitní reprodukcí. Aniž by vyžadovala změnu technologického zazemí.
zdroj net..
Správně si sice říkáte, že se tím pádem budou OLED televizory objevovat i nadále, od toho tu LG jakožto dodavatel bude. Vznikne ale stav srovnatelný s nedávnou situací plazmy. Technologie bude mít nulovou marketingovou podporu výrobců a postupem času se vytratí na úkor lépe prodávané alternativy. Historie nás poučila, že zákazníka v případě televizorů kvalita obrazu zajímá pouze málokdy.
Přitom OLED má obraz dokonce lepší než špičkové modely plazem. Směšně vysoký kontrast, černá černá jak uhel, syté barvy, na rozdíl od LCD žádná degradace obrazu při změně pozorovacího úhlu … OLED slibuje obrázek jako víno, tedy něco, co ani ta nejlepší LCDčka (nebo LED, chcete-li) prostě nemají. Jenže lepší obraz se paradoxně neprodává lépe než větší množství pixelů. Ostatně prodejci mají dlouhodobě problém s marketingem OLED displejů, kdežto s UltraHD slaví úspěchy. Nedávno měsíční prodej 4k televizorů poprvé překonal milionovou hranici. Přitom na UltraHD si dnes nic jiného než FullHD content nepustíte (pokud vynecháme experimentální streamování Netflixu, nedávno spuštěnou testovací smyčku České televize dostupnou pouze v Praze, nebo třeba onen předražený set-top-box od Sony, na kterém je zatím stejně jen pár filmů). Jinými slovy, OLED vylepší kvalitu toho, na co se díváte dnes, UltraHD vám dá možnost pustit si obsah, který se objeví až v horizontu příštích let. A to za předpokladu, že k tomu budou momentálně prodávané televizory uzpůsobené. Je totiž dost možné, že si za rok-dva se současným UltraHD standardem, který se neustále vyvíjí, nebudou rozumět.
LG zůstává jediným hráčem na OLED trhu
Dlouho se spekuluje o tom, jestli má UltraHD v domácích podmínkách vůbec nějaký smysl. Má. Pokud si koupíte televizor s úhlopříčkou nad šedesát palců a budete od něj sedět metr daleko. Nezapomeňte, že ve 4k vám nepromítá ani většina současných multiplexů, ty jsou převážně vybaveny 2k projektory (což je skoro FullHD). Ani ten zatracený IMAX není ve 4k, a najednou se nás prodejci snaží přesvědčit, že má UltraHD smysl na čtyřistakrát menší ploše? Považuji se za „early adoptera“, ale i já mám s tímhle tvrzením docela problémy. Nebylo by prostě lepší, kdybychom si mohli svou Blu-ray kolekci konečně pouštět na zobrazovači, na kterém díky extrémním kontrastům a skvělým barvám i 2D materiál působí tridimenzionálně? Ostatně většina zahraničních expertů na OLED tématiku vám potvrdí, že z hlediska diváckého zážitku se ohromný kvalitativní skok zprostředkovaný OLED technologií postará o intenzivnější prožitek než větší množství pixelů na nudném LCD. Nejen HDčkové, ale dokonce SDčkové vysílání by na takovém displeji vypadalo podstatně lépe. Jak vypadá SD vysílání přepočítané na UltraHD LCD? Asi o něco hůř, co si budeme povídat.
Neberte mě špatně. UltraHD je fajn nápad. Pokud něco ve 4k natočíte nebo v něm naskenujete pětatřicítku, rozhodně bude na UltraHD televizoru daný pořad vypadat skvěle. A teď se skutečně nacházíme v období, kdy začíná ve 4k vznikat nejen filmová, ale i televizní produkce. Díky HEVC bude, jak potvrdilo 4k streamování Netflixu, UltraHD materiál možné poskytnout při stejných datových tocích jako FullHD. Kvalitativní skok tam je. Momentálně ale nejsme ve stádiu, kdy by byly UltraHD standardy ucelené. Distribuční kanály zejí prázdnotou – kloudného vysílání se dočkáme v horizontu pěti až osmi let (ne, testovací smyčky se nepočítají), VoD je u nás teprve v SD plenkách, BDA se na Blu-ray 4k teprve připravuje … z podhoubí pořádnou míchanici neuděláte. 4k je ještě roky daleko a fakt, že si teď můžete koupit UltraHD televizor, na tom nic nezmění.
Prototypy OLED televizí bývají běžně k vidění
Ze současné situace jasně vyplývá, že by se jako logičtější volba v případě nákupu dalšího televizoru jevilo OLED s FullHD, ne LCD se 4k (4k OLED nechávám ze hry, to už je levnější sestavit stroj času a přesunout se o dvacet let do budoucnosti, kdy budou o něco dostupnější;). Samozřejmě za předpokladu, že by se OLED vyrábělo masově a mělo přívětivější cenovku. Což se v okamžiku, kdy se největší hráči na trhu vzdávají jeho vývoje a tím pádem se vytrácí konkurenční prostředí, jeví jako nereálná vize. Cena se hýbat nebude a pokud ano, tak příliš pomalu, aby stačila konkurovat LCD se 4k. Nakonec na tom tratíme my, kteří si potrpíme na kvalitní audiovizuální prezentaci. Místo možnosti koupit si televizor, který bude pro naše domácí kina opravdový upgrade, si budeme moci koupit televizor, který nepřinese nic jiného než marketingově vděčné UltraHD. Protože UltraHD zatím nic jiného není. Bude trvat dlouho, než se něčím jiným stane. A ne, tentokrát neplatí formulka, že pokud to někdo nezačne kupovat, nebude na to existovat obsah. Ke 4k se v profesionální sféře přešlo nativně. Bude však trvat dlouho, než vznikne nativně také ve sféře spotřebitelské. Zatím veškerou nabídku výrobci elektroniky vytvářejí uměle.
Abyste si nakonec nemysleli, že UltraHD nefandíme, pojďme si říct, v čem se skrývá zatím nerozvinutý potenciál UltraHD standardu a proč se těšíme, až na něj bude mít za čtyři-pět let smysl přejít. Navzdory tomu, co se všichni domnívají (a co se tak dobře bude v příštích letech prodávat), UltraHD není jen o rozlišení. Ano, oproti FullHD, tedy 1920×1080, dostanete několikanásobný počet pixelů (pod UltraHD je to 3840×2160, pod 4k, které se používá v profesionální sféře, je to 4096×2160 … něco jako rozdíl mezi FullHD a 2k). Ten pravý poklad se skrývá až v práci s barvami. UltraHD má potenciál zvýšit bitovou hloubku (buď na REC2020, nebo třeba na P3, používané v DCI). Bez jakékoliv technologické hatmatilky, zjednodušeně řečeno to znamená, že by díky většímu množství odstínů jednotlivých barev byly v obrazu jasové a barevné přechody „hladší“. I to, jak shodují lidé v oboru, by mělo pro divácký zážitek větší přínos než navýšené rozlišení. Má to ale háček. Pokud se jeden z těchto barevných standardů někdy do UltraHD implementuje, samozřejmě to bude znamenat prudké navýšení datových toků a hádáte správně: Aktuálně prodávané televizory se s tím nepoperou.
Nové modely UHD televizorů dostanou i nový design
UltraHD do budoucna počítá také s HFR, tedy se zvýšenou snímkovou frekvencí, a to buď na 48fps, nebo na 60fps. To sice není kdovíjak oblíbená fičura, pokud se ale oprostíme od filmové produkce (Hobit v HFR se líbil málokomu), musíme myslet také na produkci dokumentární a samozřejmě sportovní. Obě by z takového skoku mohly silně těžit. Opět by to vedlo k brutálnímu navýšení datových toků a opět by to znamenalo, že současně prodávané modely televizorů takový standard nezpracují. Ale vidina je to krásná. Přidejte si ke 4k ve větším barevném spektru se zvýšenou snímkovou frekvencí ještě 3D a máte před sebou přenos z fotbalového nebo hokejového mistrovství světa s tak pohlcujícím zážitkem, že už nikdy nebudete chtít vytáhnout paty z obýváku. Ale to se, samozřejmě, bavíme o patnáct, možná dvacet let vzdálené budoucnosti. I v HEVC kodeku, který dosahuje totožných výsledků jako MPEG4 při polovičním bandwithu, by se datový tok takového přenosu pohyboval v číslech, která by roztrhala internetové trubky. Chápeme se, že ano.
V posledních měsících se také mluví o HDR. Tahle zkratka je spojována především s fotografií a skrývá se pod ní High Dynamic Range. Ve videu by takové HDRko vedlo k podobným výsledkům jako ve fotografii. Jen si nesmíte představovat takové ty kýčovité obrázky západu slunce.. Na HDR videu pracuje především Dolby, které jeho implementaci do současných speciálních LED televizorů představilo teprve nedávno. Pro HDR reprodukci musí být každé video speciálně kolorováno (a lze ho do HDR kolorovat i dodatečně, pokud se s hlubším jasem nepočítalo při natáčení), což by samozřejmě znamenalo, že by ten samý soubor musel být distribuovaný dvakrát (s HDR a bez něj). „Video HDR“ je ale v extrémně raném stádiu a i když za ním stojí Dolby, které, jak ukázalo na Atmosu, umí nové technologie protlačit překvapivě rychle, první vlaštovky neuvidíme dříve než za tři – čtyři roky. A jeho implementace do spotřebitelských produktů je téměř nereálná. Ale mohla by z něho být niche fičura ne nepodobná současnému 3D.
Samsung - 105palcový model s poměrem stran 21:9
UltraHD prostě slibuje ohromné skoky ve videoprodukci, distribuci i konzumaci a rozlišení je paradoxně jeho nejméně zajímavým aspektem. I proto se stále více kloním k tomu, že současné UltraHD nemá smysl brát v potaz. Tahle technologie začne být zajímavá až časem a brzkým skokem do 4k vod byste si mohli oddálit kvalitní koupel v tom, co nabídne o pár let později. Samozřejmě můžete argumentovat tím, že kdybychom stále čekali na lepší technologii, nikdy se nedočkáme. A měli byste pravdu. Jak ale tvrdím o pár tisíc znaků výše, jde o nativní přechod. V profesionální sféře k němu teprve dochází a ta spotřebitelská se ho snaží uměle dohnat i proto, že prodeje televizorů v posledních letech klesají, 3D jako marketingový magnet zklamalo, OLED není technologicky připravené a UltraHD je tak poslední záchranou. Ale bohužel nedává smysl si ho kupovat a dlouho nebude.
A proto je tak ohromná škoda, že se OLED nepodařilo dostat mezi lidi. Je to totiž technologie, která by i současný FullHD standard povznesla o něco výše tím nejjednodušším způsobem: Kvalitní reprodukcí. Aniž by vyžadovala změnu technologického zazemí.
zdroj net..
Obávám se,že pisatele tohoto článku, měl stanovit delší časový horizont. 